Carlsberg

Návštěvu pivovaru Carslberg jsem si schoval až na příjezd pana Gega a pana Lišuka. Pan Vacek snad promine, úplně jsem na to při jeho návštěvě zapomněl, a jako největšího milovníka a znalce lahodného chmelomoku široko daleko, do pivovaru nevzal. Snad po přečtení těchto řádek zváží další návštěvu :)


Cestou do pivovaru :) aneb když už platíme 13 dkk za jízdu tak ať to stojí za to :)


Inspekce z Česka

Při vstupu na náměstí pivovaru se nám vybavují scény z malebného pivovaru a lá „Postřižiny“. U vchodu stojí nějaký správce se zástěrou a vítá návštěvníky. Tak mu povídáme: „Musíte se víc snažit pane správce, jinak bychom vás museli vyměnit.“ Pod stříškou zaparkovaný pivomobil přesně zapadá do tehdejší atmosféry, i když je trošku promakanější než Schmitzerův prskolet z filmu. Zejména úložný prostor oslnil.



Tohle je ideální auto na cesty, znalci ocení zejména prostorný úložný prostor :)

Na náměstíčku mezi pivovarskými budovami se v kašně koupe malá mořská víla. Je to fontánka s miniaturou už tak miniaturní originální sochy. Co dělá tady? Ze svého nešťastného osudu se stala alkoholičkou a proto ji umístili blíž ke zdroji :) Anebo pro připomínku, že jednu z hlavních místních atrakcí věnoval městu Kodani před 96 lety syn majitele pivovaru Carlsberg.


Kopie malé mořské víly, tentokrát na fontáně


Prohlídka začíná moderní projekcí záběrů z fotbalového mistrovství Evropy 2004. Fotografie Milan Baroše či Marka Heinze s trofejemi pro nejlepší hráče od pivovaru dávají vzpomenout na zašlou slávu národního týmu. O patro výš je k vidění přehlídka stovek pivních lahví. Je zajímavé, jak šel čas a poznamenal design skla i etiket. V policích je vystaveno několik generací piv a my se zájmem sledujeme pivní evoluci.



Historická přehlídka piv spadajících pod Carlsberg


Další kroky vedou do samotného muzea. Něco o historii piva a samotného pivovaru. Výstava je zajímavá, kromě obrázků a fotografií je doplněna i obrazovkami s videem a člověk má o vaření piva hned lepší představu. O tom, jak se změnila výroba piva za posledních pár desítek let se přesvědčujeme během návštěvy několika dalších místností, kde pokračují interaktivní prezentace.


Jacob and Jacob


Další kroky vedou do konírny. Dokonce i na autentickou vůni stájí tady mysleli, napadlo mě. Za rohem však opravdu stáli koně, takže o koňské aroma ve spreji se patrně nejednalo :) Geg si pohladil “svého” koně Jacoba a vyrazili jsme na nejočekávanější část prohlídky. Ta totiž končila v baru Jacobsen a v rámci vstupenky jsme se těšili na dvě gratis pivka z rodiny Carlsberg. Výběr byl na baru celkem pestrý, tak jsme to pojali degustačně a vyzkoušeli několik druhů.

V baru se misí spousta fotbalových fanoušků. Nejen, že Carlsberg je se sportem a fotbalem už dlouhá léta propojen, ale večer se v Kodani chystá velký match. Dánsko v boji o mistrovství světa vyzve Portugalsko (1:1) a tak si fanoušci obou táborů krátí chvíli návštěvou muzea a vítanou zastávkou v baru Jacobsen.

¨
Jsme na konci, tady se nám to líbilo nejvíc

Italian job

Kolegům Gegovi a Lišukovi už byla Kodaň malá, tak jsme se rozhodli pro výlet po Dánsku.

Z pofidérní stránky jsme si na druhý den zamluvili auto, samozřejmě, co nejlevněji co to šlo. O tom, jak pofiderní ta stránka byla, jsem se přesvědčil na letišti, kam jsem jel smluvený Ford Fiesta vyzvednout. Na letišti jsem zjistil, že žádná taková pobočka na místě není a dostal obavy, co a komu jsme to vlastně na tom internetu zaplatili. Situace se zdála dost zoufalá, protože v jednotlivých půjčovnách mě posílali (s profesionálně milým klientským úsměvem) k čertu až to vypadalo, že místo road tripu nás čeká šmajdání po městě. Přeci jen se na nás štěstí usmálo v půjčovně Sixt, kde se mi za smluvených podmínek podařilo auto asi po půlhodině smlouvání auto vymámit. A nakonec jsem se smál, protoze místo Fordu Fiesta na mě v garážích blikla světla legendárního BMW Mini. A ještě víc jsem se smál při pomyšlení, jak se do toho naskládá nebohý Geg, ale překvapivě je tam místa dost.


Naše alternativa k Fordu Fiesta :)


Mosty by Dánum celkem šly, tentokrát dokonce bez mýtného, jaká úleva!

Vyrazili jsme do “rybářského” městečka Koge, které bylo po cestě na vyhlédnuté křídové útesy. Poučení, nevěřte všemu, co se píše v moudrých knihách Lonely planet. Z rybářské vesničky se vyklubalo fiasko se 4 loďkama a jednou nákladní lodí. Rychle jsme tedy vyrazili k hlavní atrakci dnešního výletu – bílým křídovým útesum. Po cestě se mládenci posilnili lahodným pivem z Aldi, aby jim cesta líp utekla (3dkk za kus :D) Navigátoři úspěšně soutěžili s GPS navigací a chviíi se předháněli v tom, jestli se budem motat víc podle GPS nebo podle instrukcí z mini mapky.



Lahodné pivo z Aldi, 3 koruny kus :D

Bílé skály jsou nakonec dál než to podle té mini mapky vypadá, tak ať to stojí za to. Naštěstí je Mini cooper pěkný dravec a po hodině dorazíme na další tip Lonely planet. Tentokrát nás cestovatelská Bible nezklamala. Po sérii několika okouzlujících vyhlídek nás čeká pěkná porce schodů dolů na pláž. Stejně okouzlující jsou i pohledy z pláže, ale draze vykoupené následným výstupem po nekonečných schodech. Lišuka po cestě ztrácíme (Hoši, stárnem? :)


Tenhle výhled jsme si nechali líbit


Mr. Kumpir při výstupu po schodech, komentář netřeba :)


Tentokrát nás Lonely planet nezklamalo, pohled z pláže na útesy je opravdu "stunning"



Lonely planet dostává další šanci vylepšit si reputaci. Tentokrát nás vede do hodinu a půl vzdálené vesničky a slibuje “vikingskou pevnost”. Co byste si představili pod pojmem vikingská pevnost?



Dalši důkaz toho, že ne vždy se vyplací věřit vševědoucí Lonely planet, ale aspoň jsme provětrali coopera a sami sebe na čerstvém vzduchu, dali si slalom na louce mezi ovčími bobky a viděli vikingskou chatrč místo slibované pevnosti. Dle Lišukova nadšení lze soudit, že se na to místo bude vždy rád vracet :)


Vikingská nedobytná pevnost, kterou v současnosti okupují asi jen ovce

Posilněni lahodným McDonaldem spěcháme k poslední zastávce než uzavřeme dnešní bleskové kolečko po jižni části ostrova Sjealland. (Po cestě si Lišuk zkouší zopakovat scény z filmu Italian job, žene autíčko rallye stylem a dává mu pěkně počudit. Má to ale pod kapotou pěkně pekelnej stroj jen co je pravda). Poslední zastávku v Roskilde stihneme ještě za světla a máme čas si omrknout malý přístav a par lodí ve Viking stylu.


Vikingové jak víno: Saifsson, Gegsson, Lishukssen

Auto vracím večer na letišti. Brigádnice přebírá klíčky bez jakéhokoli zájmu o stav auta, či o to jestli to auto v garáži vůbec stojí. Nestačím se divit, už jsem si půjčoval několik aut v USA a vždycky si do formuláře vyplňují každý milimetr škrábnutí. Inu jiný kraj...



Poslední večer zakončíme stylově v noční Kodani. Lišuk se nepoučil a znovu si davá šiškebab od neprověřéného kebabář :) Musíme si zpravit chuť rychlou čínou do krabičky, což bya sice nouzovka, ale nakonec nás to mile překvapilo. Jdeme to spláchnout posledním Carslbergem za linoucích se tónů žívé hudby.

To sme si ale užili výletu :)

PS: Nedali byste si trošku medu?

Souboj nesmiřitelných

Po delší době vítám čtenáře kodaňského elektronického plátku. Tentokrát pro fanynky a fanoušky fotbalu.


Na stadionu Parken


Národní fotbalový stadion, tyčící se uprostřed největšího kodaňského parku (a nápaditě pojmenovaný Parken) očekává největší bitvu roku. Nic nepoutá místní fotbalové fanoušky tak jako derby FC Kodaň – Brøndby Kodaň. Příklad? Při posledním vítězství FC Kodaň nad nenáviděným rivalem chodil jeden kolega do práce celý týden v dresu a nadouval se jak holub. Další kolegyně zas říkala, že musela nechat svého školáka fondícího Bronbdy na druhý den ze školy doma, protože po prohře svého týmu 0-4 prostě mezi spolužáky nemohl a uprosil ji, aby ho omluvila :)


Hlavním partnerem FC je pivovar Carlsberg. Není lepší identifikace s fanoušky než maskot s pořadným pivasem :)


Na poslední chvíli ještě se štěstím sháníme lístky, jinak je to silně nedostatové zboží. Snad tím, že se ligová soutež teprve rozbíhá, tak nebyl stadion pro 40000 divaků zcela zaplněn. Přesto atmosféra od začátku mrazí v zádech. Tábory obou fanoušků na sebe cosi nenávistně pokřikují, škoda jen, že z dánského fandění a choralů sem toho moc nepochytil. Aspoň, že ty melodie jsou snad na celém světě stejné.


Připraveno na nástup

Při nástupu o sobě dává vědět i nějaký příznivec Sionka a Pospěcha a v první řadě mává českou vlajkou. A vydrží mu to skoro celý zápas takže se mi na ten fotbal koukalo příjemně.


Na takových sedačkách si člověk snad vychutná i pozici náhradníka. Tu levou pro dnešek zahřívá Libor Sionko. Škoda, těšil sem se na něj.

Máme se srbským kolegou super místa na sezení. Když se ovšem royhodčí písknul a yahájil zápas, tak celá dlouhá tribuna povstala a tak zjišťujeme, že je to vlastně jeden velký kotel. Marjan je nicméně fanoušek Cervene zvezdy a řikal, že v Srbsku se na fotbale stejně nikdy nesedí, dovedu si tu divočinu představit :)

Fotbal je vyborný. První půlku útočí FC Kodaň na naši branku a tesně před přestávkou dává gól. Pospěch hraje výborně, Sionko pozoruje jen z lavičky. Po přestávce se role obrací a taktovky se chopí soupeř z Bronby. Aspoň se opět utočí na tu ”naši” branku a krátce po poločase vidíme vyrovnávaci gól. Utkáni se ke konci přiostřuje a každy zákrok konči drobnou šarvátkou a klasickou vlnou emocí v obou táborech fans. Tvrdá srážku v pokutovém území dokonce odnese domácí brankář zraněním a musí střídat. Misto udílení karet za následující bitku rozhodčí jen přihlíží a nechává hrát do 98.minuty :) Do té doby ještě stihnnou záchranář vyklopit nebohého brankáře z nosítek a tak celý zápas končí remízou a k pobavení většiny diváků. Domácích i hostů.


Není nad to si dát v pracovní době 2hodinovou pauzičku na fotbal - dělnící právě ostře finišují práce na nové trubuně (Aspoň něco je tady stejný jako u nás - akorát jim chybí lahváče)

Po zápase následuje jestě jeden zápas. Jak se dostat domů? Stadion je sice hezky v parku, ale doprava je nedomyšlená - jeden autobus za 10 minut ty lidi prostě neodveze a na metro daleko...

Na skok do Švédska pro škopek Starobrna s kapitánem Hookem

Po návštěvě Hamletova hradu v Helsingoru a úspěšné misi "kebab" jsme posilněni a spěcháme na trajekt. Jeden nám zrovna ujel, ale spojení dánského Helsingoru a švédského Helsingborgu (to by mě zajímalo, kdo se s tím jménem po kom opičil :) je každých 20 minut. A stejně dlouho trvá i plavba, přestože to od pohledu ani na dvacet minut nevypadá.



Švédsko je v neděli stejně klidné jako Dánsko. Přesto to působí tak nějak jinak. Je to sice pár minut přes vodu, ale je cítit, že jsme rázem v jiném prostředí. A zábavu se nám postará můj starý známý Hanuman. Náhodné a nečekané setkání s mým indickým spolubydlícím "makes my day".


Osudové setkání po roce a půl

Vyrážíme na prohlídku města. Jak to tak chodí asi všude na světě, místní se o turistické atrakce nezajímají. Prostě tam jsou a to je tak vše. Podobně jako já sem nedávno poprvé vyšplhal na petřínskou rozhlednu, tak Hanuman díky nám vyfuněl na rozhlednu místní, kde byl naposledy podle svých slov, když mu bylo 6.
Nahoře nás čeká příjemná vyhlídka zpátky na Dánsko, zatímco pod námi se rozprostírá malebné městěčko Helsingborg.


Pohled z věže na město a na Dánsko

Další kroky vedou dolů po zámeckých schodech a centrem směrem k moři na promenádu. Hanuman neustále propaguje pláže a chtěl by nás vozit na prohlídku místních pláží, ale je pod mrakem a ne zrovna plážovej den. A tak korzujeme po přímořské promenádě. Po celodenním chození už toho máme docela dost a přichází čas na relax. Někdo zmínil právě probíhající finále Wimbledonu, tak míříme do sport pubu fandit Rogerovi. Nakonec se nám to sezení protáhne a díky jedinečnému, ale i nekonečnému zápasu prošvihnem i několik plánovaných trajektů. Ale to nevadí, dlouhej zápas nám zpestřuje vedle sedící fanatický Rogerův příznivec z Basileje a po posledním vítězném míčku nám platí rundu :)


Pláže a ledové moře bych si odpustil...tohle by bylo lákavější :)

Při odchodu upoutá moji pozornost pípa za barem. V nabídce mají dva druhy točeného Starobrna. Tak až bude chuť na pořádné moravské škopek, tak vím kam hópnót :) Kromě jižní Moravy je tohle pivo spíš vzácný, tady bych ho fakt nečekal.


A cestou zpět jsme jeli na trajektu s kapitánem Hookem, a já myslel, že to je jen v pohádkách...

Po stopách Hamleta

Neděli jsme zasvětili Hamletovi. Nebo spíš hradu v městečku Helsingor. Kdo Shakespearovo dílo četl nebo viděl tak si myslí, že si vymýšlím, protože hrad tam vystupuje pod názven Elsinor. Stačí vypustit H a G, což Dánové v nevyslovují a sme doma.


Pohled z lodi

Do Helsingoru je to vlakem z Kodaně zhruba půlhodinu. Tentokrát si dáváme pozor a sedáme do správného vagonu, aby nás zas někdo nepeskoval v silent zone. Něděle se na atmosféře malinkého městečka podepisuje ještě více než na Kodani. Ulice jsou prázdné. Připomíná mi to ty katastrofické filmy, kdy někdo cestuje do budoucnusti a nalezá pozůstatky po válkách, chemických útocích, virech a podobně. Městěčko je vylidněné, že se začínáme pomalu bát. Aspoň po cestě k hradu sem tam potkáme živou duši, ale na Hamleta bych čekal větší nával :)


Mapa sice hezká, ale Pardubice jsem na ní nenašel. Zato tam byla Chrudim :)

Hrad je moc pěkný. Vodní příkop stráží kachny a labutě :) Na hradbách se vyjímají kanóny, které míří, kam jinam než na Švédy, se kterými si Dánové v historii užili dost a dost. Pohled přes vodu zkresluje, Švédsko se zdá na dosah ruky.


Namířeno na Švédsko

Prohlídka samotného hradu byla stejně záživná jak to známe od nás. Aspoň ten průvodce nezněl jako magnetofon a neskrýval své nadšení pro portréty a vyřezané truhly :) Podzemní část byla o poznání zajímavější. Návštěva katakomb, kde se často obyvatelé hradu ukrývali před krvelačnými Švédy, mě dostala. V podzemí bylo nějakých 8 stupňů a obrovské vlhko. V jedné z podzemních místností dříme udatný dánský bojovník Helger. Legenda je podobná s našimi blanickými rytíři. Stejně jako oni i tento bojovník spí a čeká, až bude nejhůř.
Vzpomínám si na Donutilovu historku o karvinských dolech a větu místního štaigera: Ty štoly su tu tak spletite, že kdo se mi tu zamoce, ten se mi z teho nevymoce". Tak nějak působilo i bludiště v podhradí.


V podzemí


Spící bojovník Helger




Dělostřelec :)

Cestou z hradu potkáváme zájezd z Čech s vlastní průvodkyní.

Dost bylo hradu, máme hlad a čeká nás ještě trajekt do švédského Helsingsborgu. Sehnat v tomhle městě duchů něco k snědku bylo asi jak z dob Hamleta, ale nakonec nás zachránil tradiční kebab :)

Vikingové

Nedávno se Dánové ve firmě holedbali, že ze všech Skandinávských zemí jsou historicky nejlepší bojovníci. Pohled na mapu tomu skutečně odpovídá, že? :)

Nedávno jsme dostali od aiesecu nabídku k návštěvě vikingského muzea nedaleko Kodaně. Ideální příležitost se přesvědčit, jak to teda bylo doopravdy.
Popravdě řečeno, co my víme o historii vikingů?
Že to byli urostlí blonďatí chasníci?
Že nosili helmu s rohama?
Že se plavili na lodích?


Muzeum, přístav a fjord


První vikingský odkaz nám předvádí už paní ve vlaku. Nevědomky jsme si sedli do oddělení s nápisem „Silent zone-tichá zóna“. Je to oddělení ve vlaku, kde se nesmí mluvit, aby si cestující užili klidnou cestu. Bohužel je označení téměř neviditelné tak jsme usedli a dali se s kolegy do řeči. Věřím, že hněv jedné dánské babky, který se snesl na naši adresu asi během 15 vteřin hovoru by vystrašil i ty urostlé vikingy :) Dobrá tedy, zbytek cesty jedem jako myšky.

Muzeum je umístěno na pobřeží fjordu pár kilometrů za Kodaní v městečku Roskilde. Objednáváme si prohlídku muzea a necháme se zlákat i na projížďku tradiční lodí po fjordu.

Prohlídku začíná slečna, která dost dobře připomíná právě bojovnici z vikingských dob. Patrně byla najata kvůli autentičnosti zážitků :) Tématiku vikingů měla v malíku a začínala během nám rozkrývat jeden mýtus za druhým. Že byli vikingové spíš obchodníci a zemědělci než bojovníci. Že to byli úplně normální a spíš drobnější postavy. A hlavně, že se nikdy nenašla žádná helma s těma rohama, jak je všeobecně známo! (To mě tak dostalo, že sem na chvíli ztratil koncentraci a nevím jestli se to týká jen Dánů nebo všech :) Minimálně dánští vikingové tedy bez rohů).


Průvodkyně


Co zbylo z lodi z roku 1042

Ukázalo se, že muzeum je věnováno pouze vikingským lodím a během hodinky ho máme za sebou včetně blbnutí na novodobé maketě lodi. Z původních Zajímavá byla i venkovní část, kde bylo k dispozici spousta interaktivních činností a tak jsme si mohli vyzkoušet střelbu z luku, výrobu štítů a podobné.


Helma je bez rohů :)


Střelba by šla, s veslovaním to bylo horší

Odpoledne nás čekala projížďka lodí po fjordu. Museli jsme čelit dvěma zklamáním, protože jsme se těšili na projížďku vikingskou lodí. Bohužel ty jsou pohřběné na dně nebo v muzeu a tedy určitě ne pro turisty jako my. Takže jsme museli překousnout náhražku v podobě novodobější bárky než z 11.století a taky nám nikdo neřekl, že budeme sami veslovat. To se nakonec ukázalo jako zábavná část. Určitě pro desítky přihlížejících, kteří si natáčela, jak se banda, co si hraje na vikingy tluče veslama. I náš instruktor se snažil a po čase nás dovedl i k solidní koordinaci vesel, takže jsme po fjordu celkem svištěli. To bohužel neplatilo pro paní co seděla za mnou a místo veslování mě celou dobu bouchala tím veslem do zad. Nakonec se z ní vyklubala Francouzka, takže žádné překvapení…
Nakonec se nás kapitánovi zželelo a nechal vytáhnout plachtu. Tak jsme odložili vesla a vychutnali si zbytek krásného odpoledne s větrem v zádech.


Což o to instruktáž by byla :) Když jsme sedli do lodi tak se ten můstek za lodí zaplnil a zamířilo na nás několik objektivů


Posádka ve složení Ukrajina dvakrát, Brazílie, Srbsko, Dánsko, Hong Kong, Malaysie, ČR

Photostory 2

Aby těch vrtulí tady kolem náhodou nebylo málo, tak se na ukázku točí i v centru v parku



Kluk, co si přišel hrát s kamením...ale nakonec našel jenom koule



Rodinná MHD. Psí navigátor kontroluje provoz :)


Cihlová lobby



Kouzelný Nyhavn



Dánská všudypřítomná elegance, i na bruslích :)



FC Kodaň slaví mistrovský titul. Vlajku propašovali fanoušci až do čela karnevalového průvodu :)



Malá fanynka samby si užívá koncert na karnevalu ve stylu Otíka z Vesničko má středisková. Byl to fakt hukot :)


Pro turisty je v Kodani připravena flotila mini kol. Funguje to jako s nákupním vozíkem. Vložíte minci a až jste s projížďkou hotovi tak na určených místech kolo zase vrátíte. Mince je vratná takže příjemná služba je pro turisty zdarma. Jen kdyby to mělo aspoň větší kolečka, takhle by se jeden ušlapal :)



Nedělní rodinná vycházka :))