neděle 5. dubna 2009

Cesta

Den 1

Letiště je nezvykle klidné. U odbavovací přepážky se zdržím kvůli nějaké juniorské reprezentaci kuželkářů. Asi měli moc těžký koule  Pečlivě zvážené kufry prochází váhovou kontrolou a tak naštěstí nemusím zásoby alkoholu převážet v sobě 
V odletové hale se prohání holky na kolečkových bruslích, tak teď vypadá nová a rychlá úklidová četa 


Pivečko na rozloučenou


Pokoj teď na čas osiří :)


Po dobu co jsem se balil se opět prokázalo podezření na spojení kočky a Paroubka :)


Naloženo

Let je bez problémů, pilot dokonce našel ve vzduchu zkratku nebo musel „předjíždět“, protože avizovaných 90 minut letu stihl asi za 70. Vyzvednu zavazadla a mířím k východu, kde na mě dánskými vlajkami mává aiesecářská delegace, takže servis jak se patří. Dostávám balíček na uvítanou, kde jsou všelijaké informace, abych se tu první dny neztratil.
Metro jede z letiště do centra asi 15 minut a tak se rychle dostávám i do provizorního bytu. Na nábřeží umělého jezírka či kanálu budu zatím na duben pokoj v bytě Argentince Diega. Byt je zařízen a působí příjemně.


Větrníky


Nezapomněl jsem na něco?

Moc se nezdržíme a procházkou pokračujeme do sídla firmy, kde budu pracovat. Nějakých 20 minut (kolem národního fotbalového stadionu) a jsme tam.
Pro představení jsem si nemohl vybrat lepší den. Jeden z budoucích kolegů je zapálený karbaník a organizuje pro všechny pokerový turnaj se vším všudy. Místo nesmělého okukování tedy začínám ve firmě s lahví piva v ruce a hrajeme karty  Rozdělujeme se na 2 party a u dvou stolů se celkem 20 hráčů navzájem obírá o žetony. Poker jsem nehrál ani nepamatuju, tak se snažím hlavně vylovit v paměti pravidla a za pochodu se zase učím jak na to. Kupodivu se držím ve hře, zatímco ostatní odpadávají, a kupička žetonů překvapivě narůstá. K překvapení všech, a nejvíc mě samotného, se držím až do samého konce a před půlnocí vyhrávám poslední hru a celý turnaj  Šok pro všechny.
Páteční noc ještě nekončí a kolegové mi ještě představují noční život v jednom z kodaňských barů…Tedy „první den v práci“ bych si představoval všelijak, ale takhle važně ne 


Nový bydlení

A první poznatek, všichni působí strašně elegantně. I na těch kolech, když manažeři jezdí v oblecích a holky v punčoškách a sukýnkách.

Žádné komentáře:

Okomentovat