V sedle

Někdo z trainees dostal nápad, že vyrazíme na projížďku na koních. Je dobře, že nezůstalo jen u nápadu a skutečně jsme v neděli odpoledne vyrazili do "koňského" areálu pár kilometrů za Kodaní. Při vzpomínce na moji první safari projížďku v indickém Udaipuru jsem se těšil, i když "řízení" koně stále pokulhává.


Kovbojové připraveni

Je nás celkem asi 18 tak se musíme rozdělit na dvě skupiny. Od počátku je vidět, že místní správci si s tím hlavu moc lámat nebudou. Pokyny ve stručnosti zněly asi takto: "Támhle v kumbálu si vemte nějakou helmu, dostane koně a pojedeme, ano?" Asi trojnásobek času strávili tím, že nám přidělovali koně "na míru". Nevím podle čeho, ale já sem se projel na "Britney" :) Nakonec to byla dobrá volba, protože některý holky osedlaly vcelku divoký potvory.


V zástupu při projížďce parkem

Hodinová projížďka parkem je moc příjemná. Až na to, že koně se dost často zastavují a začínají se pást. Zjišťujeme, že koňský hlad je mnohem silnější než naše ruce snažící se přitáhnout oprátku a vrátit koně na trať :) Jeden z nich dokonce po cestě nevynechá příležitost k ohlodávání listnatých větví ze stromů.
Jinak se projíždíme v zástupu celkem v poklidu. Chvíli nás instruktorka "nechala cválat". Můj kůň to viděl u ostatních, tak začal cválat taky, jinak to bylo zcela mimo moji kontrolu. Srbská trainee dokonce ze svého neposedy div nespadne a svou krasojízdu končí hysteryckým rykem a ze svého koně doslova visí (zbytek cesty jde protestně pěšky).


Kůň je sice krásnej, ale místo toho aby oř zapózoval objektivu, tak se opět pase :))

Příjemné odpoledne končíme v protějším hotelu. Většina výpravy dostává chuť na dobrou kávu a dort. Málem jsem spadl ze židle, když jsem viděl tradičně otráveného číšníka (každý číšník v Dánsku je otrávenej!), jak roznáší prázdné šálky a nakonec mezi nás loupne termosku s kafem. A poslužte si, panstvo. Ještě, že jsem si objednal pivo :)



Espresso s lahodnou pěnou? Nejbližší k dostání asi v Itálii