Carlsberg

Návštěvu pivovaru Carslberg jsem si schoval až na příjezd pana Gega a pana Lišuka. Pan Vacek snad promine, úplně jsem na to při jeho návštěvě zapomněl, a jako největšího milovníka a znalce lahodného chmelomoku široko daleko, do pivovaru nevzal. Snad po přečtení těchto řádek zváží další návštěvu :)


Cestou do pivovaru :) aneb když už platíme 13 dkk za jízdu tak ať to stojí za to :)


Inspekce z Česka

Při vstupu na náměstí pivovaru se nám vybavují scény z malebného pivovaru a lá „Postřižiny“. U vchodu stojí nějaký správce se zástěrou a vítá návštěvníky. Tak mu povídáme: „Musíte se víc snažit pane správce, jinak bychom vás museli vyměnit.“ Pod stříškou zaparkovaný pivomobil přesně zapadá do tehdejší atmosféry, i když je trošku promakanější než Schmitzerův prskolet z filmu. Zejména úložný prostor oslnil.



Tohle je ideální auto na cesty, znalci ocení zejména prostorný úložný prostor :)

Na náměstíčku mezi pivovarskými budovami se v kašně koupe malá mořská víla. Je to fontánka s miniaturou už tak miniaturní originální sochy. Co dělá tady? Ze svého nešťastného osudu se stala alkoholičkou a proto ji umístili blíž ke zdroji :) Anebo pro připomínku, že jednu z hlavních místních atrakcí věnoval městu Kodani před 96 lety syn majitele pivovaru Carlsberg.


Kopie malé mořské víly, tentokrát na fontáně


Prohlídka začíná moderní projekcí záběrů z fotbalového mistrovství Evropy 2004. Fotografie Milan Baroše či Marka Heinze s trofejemi pro nejlepší hráče od pivovaru dávají vzpomenout na zašlou slávu národního týmu. O patro výš je k vidění přehlídka stovek pivních lahví. Je zajímavé, jak šel čas a poznamenal design skla i etiket. V policích je vystaveno několik generací piv a my se zájmem sledujeme pivní evoluci.



Historická přehlídka piv spadajících pod Carlsberg


Další kroky vedou do samotného muzea. Něco o historii piva a samotného pivovaru. Výstava je zajímavá, kromě obrázků a fotografií je doplněna i obrazovkami s videem a člověk má o vaření piva hned lepší představu. O tom, jak se změnila výroba piva za posledních pár desítek let se přesvědčujeme během návštěvy několika dalších místností, kde pokračují interaktivní prezentace.


Jacob and Jacob


Další kroky vedou do konírny. Dokonce i na autentickou vůni stájí tady mysleli, napadlo mě. Za rohem však opravdu stáli koně, takže o koňské aroma ve spreji se patrně nejednalo :) Geg si pohladil “svého” koně Jacoba a vyrazili jsme na nejočekávanější část prohlídky. Ta totiž končila v baru Jacobsen a v rámci vstupenky jsme se těšili na dvě gratis pivka z rodiny Carlsberg. Výběr byl na baru celkem pestrý, tak jsme to pojali degustačně a vyzkoušeli několik druhů.

V baru se misí spousta fotbalových fanoušků. Nejen, že Carlsberg je se sportem a fotbalem už dlouhá léta propojen, ale večer se v Kodani chystá velký match. Dánsko v boji o mistrovství světa vyzve Portugalsko (1:1) a tak si fanoušci obou táborů krátí chvíli návštěvou muzea a vítanou zastávkou v baru Jacobsen.

¨
Jsme na konci, tady se nám to líbilo nejvíc

Italian job

Kolegům Gegovi a Lišukovi už byla Kodaň malá, tak jsme se rozhodli pro výlet po Dánsku.

Z pofidérní stránky jsme si na druhý den zamluvili auto, samozřejmě, co nejlevněji co to šlo. O tom, jak pofiderní ta stránka byla, jsem se přesvědčil na letišti, kam jsem jel smluvený Ford Fiesta vyzvednout. Na letišti jsem zjistil, že žádná taková pobočka na místě není a dostal obavy, co a komu jsme to vlastně na tom internetu zaplatili. Situace se zdála dost zoufalá, protože v jednotlivých půjčovnách mě posílali (s profesionálně milým klientským úsměvem) k čertu až to vypadalo, že místo road tripu nás čeká šmajdání po městě. Přeci jen se na nás štěstí usmálo v půjčovně Sixt, kde se mi za smluvených podmínek podařilo auto asi po půlhodině smlouvání auto vymámit. A nakonec jsem se smál, protoze místo Fordu Fiesta na mě v garážích blikla světla legendárního BMW Mini. A ještě víc jsem se smál při pomyšlení, jak se do toho naskládá nebohý Geg, ale překvapivě je tam místa dost.


Naše alternativa k Fordu Fiesta :)


Mosty by Dánum celkem šly, tentokrát dokonce bez mýtného, jaká úleva!

Vyrazili jsme do “rybářského” městečka Koge, které bylo po cestě na vyhlédnuté křídové útesy. Poučení, nevěřte všemu, co se píše v moudrých knihách Lonely planet. Z rybářské vesničky se vyklubalo fiasko se 4 loďkama a jednou nákladní lodí. Rychle jsme tedy vyrazili k hlavní atrakci dnešního výletu – bílým křídovým útesum. Po cestě se mládenci posilnili lahodným pivem z Aldi, aby jim cesta líp utekla (3dkk za kus :D) Navigátoři úspěšně soutěžili s GPS navigací a chviíi se předháněli v tom, jestli se budem motat víc podle GPS nebo podle instrukcí z mini mapky.



Lahodné pivo z Aldi, 3 koruny kus :D

Bílé skály jsou nakonec dál než to podle té mini mapky vypadá, tak ať to stojí za to. Naštěstí je Mini cooper pěkný dravec a po hodině dorazíme na další tip Lonely planet. Tentokrát nás cestovatelská Bible nezklamala. Po sérii několika okouzlujících vyhlídek nás čeká pěkná porce schodů dolů na pláž. Stejně okouzlující jsou i pohledy z pláže, ale draze vykoupené následným výstupem po nekonečných schodech. Lišuka po cestě ztrácíme (Hoši, stárnem? :)


Tenhle výhled jsme si nechali líbit


Mr. Kumpir při výstupu po schodech, komentář netřeba :)


Tentokrát nás Lonely planet nezklamalo, pohled z pláže na útesy je opravdu "stunning"



Lonely planet dostává další šanci vylepšit si reputaci. Tentokrát nás vede do hodinu a půl vzdálené vesničky a slibuje “vikingskou pevnost”. Co byste si představili pod pojmem vikingská pevnost?



Dalši důkaz toho, že ne vždy se vyplací věřit vševědoucí Lonely planet, ale aspoň jsme provětrali coopera a sami sebe na čerstvém vzduchu, dali si slalom na louce mezi ovčími bobky a viděli vikingskou chatrč místo slibované pevnosti. Dle Lišukova nadšení lze soudit, že se na to místo bude vždy rád vracet :)


Vikingská nedobytná pevnost, kterou v současnosti okupují asi jen ovce

Posilněni lahodným McDonaldem spěcháme k poslední zastávce než uzavřeme dnešní bleskové kolečko po jižni části ostrova Sjealland. (Po cestě si Lišuk zkouší zopakovat scény z filmu Italian job, žene autíčko rallye stylem a dává mu pěkně počudit. Má to ale pod kapotou pěkně pekelnej stroj jen co je pravda). Poslední zastávku v Roskilde stihneme ještě za světla a máme čas si omrknout malý přístav a par lodí ve Viking stylu.


Vikingové jak víno: Saifsson, Gegsson, Lishukssen

Auto vracím večer na letišti. Brigádnice přebírá klíčky bez jakéhokoli zájmu o stav auta, či o to jestli to auto v garáži vůbec stojí. Nestačím se divit, už jsem si půjčoval několik aut v USA a vždycky si do formuláře vyplňují každý milimetr škrábnutí. Inu jiný kraj...



Poslední večer zakončíme stylově v noční Kodani. Lišuk se nepoučil a znovu si davá šiškebab od neprověřéného kebabář :) Musíme si zpravit chuť rychlou čínou do krabičky, což bya sice nouzovka, ale nakonec nás to mile překvapilo. Jdeme to spláchnout posledním Carslbergem za linoucích se tónů žívé hudby.

To sme si ale užili výletu :)

PS: Nedali byste si trošku medu?

Souboj nesmiřitelných

Po delší době vítám čtenáře kodaňského elektronického plátku. Tentokrát pro fanynky a fanoušky fotbalu.


Na stadionu Parken


Národní fotbalový stadion, tyčící se uprostřed největšího kodaňského parku (a nápaditě pojmenovaný Parken) očekává největší bitvu roku. Nic nepoutá místní fotbalové fanoušky tak jako derby FC Kodaň – Brøndby Kodaň. Příklad? Při posledním vítězství FC Kodaň nad nenáviděným rivalem chodil jeden kolega do práce celý týden v dresu a nadouval se jak holub. Další kolegyně zas říkala, že musela nechat svého školáka fondícího Bronbdy na druhý den ze školy doma, protože po prohře svého týmu 0-4 prostě mezi spolužáky nemohl a uprosil ji, aby ho omluvila :)


Hlavním partnerem FC je pivovar Carlsberg. Není lepší identifikace s fanoušky než maskot s pořadným pivasem :)


Na poslední chvíli ještě se štěstím sháníme lístky, jinak je to silně nedostatové zboží. Snad tím, že se ligová soutež teprve rozbíhá, tak nebyl stadion pro 40000 divaků zcela zaplněn. Přesto atmosféra od začátku mrazí v zádech. Tábory obou fanoušků na sebe cosi nenávistně pokřikují, škoda jen, že z dánského fandění a choralů sem toho moc nepochytil. Aspoň, že ty melodie jsou snad na celém světě stejné.


Připraveno na nástup

Při nástupu o sobě dává vědět i nějaký příznivec Sionka a Pospěcha a v první řadě mává českou vlajkou. A vydrží mu to skoro celý zápas takže se mi na ten fotbal koukalo příjemně.


Na takových sedačkách si člověk snad vychutná i pozici náhradníka. Tu levou pro dnešek zahřívá Libor Sionko. Škoda, těšil sem se na něj.

Máme se srbským kolegou super místa na sezení. Když se ovšem royhodčí písknul a yahájil zápas, tak celá dlouhá tribuna povstala a tak zjišťujeme, že je to vlastně jeden velký kotel. Marjan je nicméně fanoušek Cervene zvezdy a řikal, že v Srbsku se na fotbale stejně nikdy nesedí, dovedu si tu divočinu představit :)

Fotbal je vyborný. První půlku útočí FC Kodaň na naši branku a tesně před přestávkou dává gól. Pospěch hraje výborně, Sionko pozoruje jen z lavičky. Po přestávce se role obrací a taktovky se chopí soupeř z Bronby. Aspoň se opět utočí na tu ”naši” branku a krátce po poločase vidíme vyrovnávaci gól. Utkáni se ke konci přiostřuje a každy zákrok konči drobnou šarvátkou a klasickou vlnou emocí v obou táborech fans. Tvrdá srážku v pokutovém území dokonce odnese domácí brankář zraněním a musí střídat. Misto udílení karet za následující bitku rozhodčí jen přihlíží a nechává hrát do 98.minuty :) Do té doby ještě stihnnou záchranář vyklopit nebohého brankáře z nosítek a tak celý zápas končí remízou a k pobavení většiny diváků. Domácích i hostů.


Není nad to si dát v pracovní době 2hodinovou pauzičku na fotbal - dělnící právě ostře finišují práce na nové trubuně (Aspoň něco je tady stejný jako u nás - akorát jim chybí lahváče)

Po zápase následuje jestě jeden zápas. Jak se dostat domů? Stadion je sice hezky v parku, ale doprava je nedomyšlená - jeden autobus za 10 minut ty lidi prostě neodveze a na metro daleko...