Na stadionu Parken
Národní fotbalový stadion, tyčící se uprostřed největšího kodaňského parku (a nápaditě pojmenovaný Parken) očekává největší bitvu roku. Nic nepoutá místní fotbalové fanoušky tak jako derby FC Kodaň – Brøndby Kodaň. Příklad? Při posledním vítězství FC Kodaň nad nenáviděným rivalem chodil jeden kolega do práce celý týden v dresu a nadouval se jak holub. Další kolegyně zas říkala, že musela nechat svého školáka fondícího Bronbdy na druhý den ze školy doma, protože po prohře svého týmu 0-4 prostě mezi spolužáky nemohl a uprosil ji, aby ho omluvila :)
Hlavním partnerem FC je pivovar Carlsberg. Není lepší identifikace s fanoušky než maskot s pořadným pivasem :)
Na poslední chvíli ještě se štěstím sháníme lístky, jinak je to silně nedostatové zboží. Snad tím, že se ligová soutež teprve rozbíhá, tak nebyl stadion pro 40000 divaků zcela zaplněn. Přesto atmosféra od začátku mrazí v zádech. Tábory obou fanoušků na sebe cosi nenávistně pokřikují, škoda jen, že z dánského fandění a choralů sem toho moc nepochytil. Aspoň, že ty melodie jsou snad na celém světě stejné.
Připraveno na nástup
Při nástupu o sobě dává vědět i nějaký příznivec Sionka a Pospěcha a v první řadě mává českou vlajkou. A vydrží mu to skoro celý zápas takže se mi na ten fotbal koukalo příjemně.
Na takových sedačkách si člověk snad vychutná i pozici náhradníka. Tu levou pro dnešek zahřívá Libor Sionko. Škoda, těšil sem se na něj.
Máme se srbským kolegou super místa na sezení. Když se ovšem royhodčí písknul a yahájil zápas, tak celá dlouhá tribuna povstala a tak zjišťujeme, že je to vlastně jeden velký kotel. Marjan je nicméně fanoušek Cervene zvezdy a řikal, že v Srbsku se na fotbale stejně nikdy nesedí, dovedu si tu divočinu představit :)
Fotbal je vyborný. První půlku útočí FC Kodaň na naši branku a tesně před přestávkou dává gól. Pospěch hraje výborně, Sionko pozoruje jen z lavičky. Po přestávce se role obrací a taktovky se chopí soupeř z Bronby. Aspoň se opět utočí na tu ”naši” branku a krátce po poločase vidíme vyrovnávaci gól. Utkáni se ke konci přiostřuje a každy zákrok konči drobnou šarvátkou a klasickou vlnou emocí v obou táborech fans. Tvrdá srážku v pokutovém území dokonce odnese domácí brankář zraněním a musí střídat. Misto udílení karet za následující bitku rozhodčí jen přihlíží a nechává hrát do 98.minuty :) Do té doby ještě stihnnou záchranář vyklopit nebohého brankáře z nosítek a tak celý zápas končí remízou a k pobavení většiny diváků. Domácích i hostů.
Není nad to si dát v pracovní době 2hodinovou pauzičku na fotbal - dělnící právě ostře finišují práce na nové trubuně (Aspoň něco je tady stejný jako u nás - akorát jim chybí lahváče)
Po zápase následuje jestě jeden zápas. Jak se dostat domů? Stadion je sice hezky v parku, ale doprava je nedomyšlená - jeden autobus za 10 minut ty lidi prostě neodveze a na metro daleko...
Žádné komentáře:
Okomentovat