Švédsko je v neděli stejně klidné jako Dánsko. Přesto to působí tak nějak jinak. Je to sice pár minut přes vodu, ale je cítit, že jsme rázem v jiném prostředí. A zábavu se nám postará můj starý známý Hanuman. Náhodné a nečekané setkání s mým indickým spolubydlícím "makes my day".
Osudové setkání po roce a půl
Vyrážíme na prohlídku města. Jak to tak chodí asi všude na světě, místní se o turistické atrakce nezajímají. Prostě tam jsou a to je tak vše. Podobně jako já sem nedávno poprvé vyšplhal na petřínskou rozhlednu, tak Hanuman díky nám vyfuněl na rozhlednu místní, kde byl naposledy podle svých slov, když mu bylo 6.
Nahoře nás čeká příjemná vyhlídka zpátky na Dánsko, zatímco pod námi se rozprostírá malebné městěčko Helsingborg.
Pohled z věže na město a na Dánsko
Další kroky vedou dolů po zámeckých schodech a centrem směrem k moři na promenádu. Hanuman neustále propaguje pláže a chtěl by nás vozit na prohlídku místních pláží, ale je pod mrakem a ne zrovna plážovej den. A tak korzujeme po přímořské promenádě. Po celodenním chození už toho máme docela dost a přichází čas na relax. Někdo zmínil právě probíhající finále Wimbledonu, tak míříme do sport pubu fandit Rogerovi. Nakonec se nám to sezení protáhne a díky jedinečnému, ale i nekonečnému zápasu prošvihnem i několik plánovaných trajektů. Ale to nevadí, dlouhej zápas nám zpestřuje vedle sedící fanatický Rogerův příznivec z Basileje a po posledním vítězném míčku nám platí rundu :)
Pláže a ledové moře bych si odpustil...tohle by bylo lákavější :)
Při odchodu upoutá moji pozornost pípa za barem. V nabídce mají dva druhy točeného Starobrna. Tak až bude chuť na pořádné moravské škopek, tak vím kam hópnót :) Kromě jižní Moravy je tohle pivo spíš vzácný, tady bych ho fakt nečekal.
A cestou zpět jsme jeli na trajektu s kapitánem Hookem, a já myslel, že to je jen v pohádkách...
